Kadaň - Krušné hory a Podkrušnohoří
Je připomínán již v roce 1289. Vznikl jako přemyslovský hrad se čtyřkřídlovou dispozicí, s obytným palácem nad řekou. Sloužil jako sídlo královského purkrabího - správce kadaňského kraje. Byl přestavován v polovině 15.století. Po jeho poboření v třicetiletých válkách v roce 1750 ho povolila Marie Terezie přestavět na kasárna. Hrad je v současnosti staticky zajištěn, má novou střechu a fasádu. Východní křídlo je využíváno pro městskou knihovnu a obřadní síň. Zbývající křídla jsou nyní přestavována pro ubytovací zařízení. Více zde .
Kámen - Českomoravská Vrchovina
První zmínky o hradu se objevují okolo roku 1300 ve spojení s rozsáhlou stavbou na obrovském žulovém balvanu. Podle tohoto pozoruhodného skaliska je také pojmenována obec. Hrad byl původně gotický, později stavebně rozšířen a raně barokně přestavěn. Nynější podoba v romantickém stylu anglické gotiky je z 1. poloviny 19. století. U hradu se nachází také romantický park s rozsáhlým alpiniem. Expozice jednostopých motorových vozidel ze sbírek Národního technického muzea v Praze. Dále pak archeologická expozice a interiérová expozice bydlení 19. a počátku 20. století. Více zde .
Karlovy Vary - Slavkovský les, Doupovské hory
V místě dnešní městské věže založil Karel IV. snad již roku 1358 královský lovecký hrad a Karel IV se zde i několikrát zdržoval v letech 1370-1376. Hrad s městem patřil královské komoře až do roku 1437. Později byl v majetku Šliků s různými přestávkami až do roku 1547, kdy jej získal opět král. V této době již hrad pomalu pustl. V roce 1567 daroval císař Maxmilián II. hrad karlovarské obci. Ta ho používala jako sklad hasičského náčiní. Při požáru města v roce 1604 hrad vyhořel a roku 1608 byla na jeho zřícenině postavena městská hláska. Více zde .
Karlštejn - Berounsko, Rakovnicko
Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století, vedené arch. Josefem Mockerem v duchu purismu, hrad získal dnešní vzhled. Více zde .
Klenová - Klatovsko, Šumava
Rozsáhlá ruina středověkého hradu a zámek Klenová leží 10 km od Klatov. Při cestách po Šumavě jej můžete navštívit a z některých jeho částí využít výhledu na daleké okolí a na krásu Šumavy. První zmínky o Hradu Klenová jsou z roku 1291. Byl postaven v novogotickém slohu, na strmé skále, ze dvou stran obtékán řekou Jelenkou. V 17. století, kdy přestal být osídlen jeho feudálním držitelem, začal chátrat. V 19. století podstoupil rozsáhlou rekonstrukci a přegotizování. Dnes je patrný obraný systém. Více zde .
Kočičí hrádek - Chrudimsko, Hlinecko
Miniatura hrádku v romantickém stylu, který nechala postavit v 19. století kněžna Vilemína Auerspergová na hraní svým dětem a jež nese poetický název "Kočičí hrádek". Dodnes slouží jako cíl procházek rodin s dětmi. V blízkosti je výletní restaurace Monaco. V okolí můžete navštívit Státní zámek Slatiňany, hřebčín, pískovcové skály, Kochánovické rybníky, atd. Více zde .
Kokořín - Kokořínsko, Polabí
Kokořín postavil po r. 1320 pravděpodobně
pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé, jeden z nejmocnějších pánů v
Čechách. V r. 1379 zmiňován Pašek z Kokořína, první přímá zpráva o
hradu Kokořín až z r. 1427. V té době jej vlastnil Aleš Škopek z
Kokořína, přívrženec husitů, který zemřel v r. 1434. Hrad potom rychle
střídal majitele (např. i krátce císař Rudolf II., Václav Berka z Dubé,
nejvyšší sudí království Českého nebo Albrecht z Valdštějna), kteří zde
ale trvale nesídlili, a pomalu chátral.
Již r. 1545 Kokořín uváděn jako pustý, po třicetileté válce jej císař
Ferdinand III. zařadil mezi tzv. prokleté hrady, které se nesměly
udržovat a opravovat, aby nepředstavovaly byť jen potenciální nebezpečí
pro císařskou moc.
Více zde .
Kost - Český ráj
Hrad Kost leží v krajině, které se pro její půvaby právem říká Český ráj. Byl postaven v lesnatém údolí na mohutném skalním pískovcovém ostrohu, asi kilometr od místa, kde stávalo prehistorické hradiště Na Poráni. Je to krajina velmi bohatá na vodní toky, které vytvořily v tomto místě tři mohutná údolí, zaplavená močály. Na jejich místě byly vybudovány tři rybníky: Bílý, Černý a Labutí, z nichž první dva se zachovaly dodnes. Protržením hrází těchto rybníků bylo možno proměnit okolí hradu v těžko přístupný terén. Poměrně úzká šíje, spojující hradní ostroh s ostatními skalami, byla prokopána patrně při těžbě pískovcových kvádrů, ze kterých je téměř celý hrad vystavěn. Více zde .
Křivoklát - Berounsko, Kladensko, Rakovnicko
Kunětická Hora - Pardubicko
Území, uprostřed něhož se hora zvedá, patřilo od 11. století benediktinskému klášteru v Opatovicích nad Labem, a proto tu nevznikl panský hrad. Po dobytí kláštera husity (1421) vystavěl Diviš Bořek z Miletínka na vrcholu hory před rokem 1423 hrad, jeden z mála z husitského období. Pozdějšími přestavbami se změnil natolik, že jej v nynějším komplexu nelze spolehlivě rozeznat. V roce 1464 hrad patřil králi Jiřímu, pak jeho synovi Jindřichovi st., roku 1490 přešel koupí na Viléma z Pernštejna. Více zde
Vytvořil J.Šimek, Liberec©